Barokní perla nacházející se na Špitálském předměstí byla vytvořena podle návrhu J. K. Kosche, který se nechal inspirovat pražským klášterem na Slupi.
Barokní perla nacházející se na Špitálském předměstí by bez podpory hraběnky Karolíny ze Schönkirchenu, sídlící v nedalekých Širokých Třebčicíc, vůbec nestála. Byla vytvořena podle návrhu J. K. Kosche, který se nechal inspirovat pražským klášterem sv. Anny na Slupi. Slavnostní položení základního kamene kláštera proběhlo dne 14. července 1748. Zahájení stavby přispělo také k příchodu alžbětinek do Kadaně s první matkou představenou Marií Johanou od Svatého Kříže, vlastním jménem Maria Therezia z Vogelmayeru. Od počátku 19. století byl klášterní konvent rozšířen o sirotčinec sv. Josefa a později i o klášterní školu pro sirotky a klášterní lékárnu.
Roku 1950 byl klášter postupně přeměněn na charitní domov pro staré a těžce nemocné řeholnice různých řádů. O jedenáct let později klášter opustili poslední čtyři alžbětinky (společně i se svojí matkou představenou Marií Pytlíkovou, které byla nucena odejít do broumovského kláštera). Od té doby je celý klášterní komplex prázdný a nenašlo se pro něj prozatím žádné využití. Roku 1989 se stal klášter majetkem pražských alžbětinek, přesněji konventu Na Slupi.
Kadaňský alžbětinský klášter je čtyřkřídlou budovou s malým vnitřním dvorem, kde je následně spojena s klášterním kostelem svaté Rodiny přistaveným dvouramenným schodištěm. Jednolodní barokní kostel sv. Rodiny vás může zaujmout zejména nástropními malbami od Josefa Fuxe z roku 1770, nádherným rokokové vybavení od kadaňského řezbáře C. J. Waitzmanna či aliančním znakem donátorky kláštera nad vstupním portálem.
