Františkánský klášter vznikl na konci 15. století na místě původní poutní kaple Čtrnácti svatých Pomocníků za výrazného přispění rodu Vitzthumů a Hasištejnů z Lobkowicz. Jan Hasištejnský z Lobkowicz, toho času hejtman města Kadaně, nechal klášter vybudovat jako pohřebiště svého rodu, a zároveň jako imitaci svatých míst v Jeruzalémě, kam vykonal v roce 1493 svatou pouť. Výmalba presbytáře kostela věrohodně imituje tvorbu Lucase Cranacha st., významného německého renesančního malíře, a na našem území představuje naprostý unikát. Některé prostory kláštera zvláštního významu byly též opatřeny vzácnou sklípkovou klenbou.

Mužský klášter v Kadani fungoval až do roku 1950, kdy byl přepaden jednotkami Státní bezpečnosti, které tamní mnichy internovali do pracovních táborů. V 70. letech klášter sloužil jako depozitář státního okresního archivu a chomutovského muzea.

Po roce 1989 byl klášter navrácen františkánům. Ti jej předali Biskupství litoměřickému, které jej na 50 let pronajalo městu Kadani s výjimkou kostela, který slouží kadaňské římskokatolické farnosti. V prostorách původního kláštera bylo obnoveno Městské muzeum v Kadani, které zde připomíná jak dějiny města, tak především dějiny a odkaz samotného kláštera. V budově noviciátu má své sídlo kadaňská Základní umělecká škola Klementa Slavického. Kostel byl v roce 1995 znovu vysvěcen a do kláštera se tak vrátil duchovní život.

Kromě samotného kláštera můžete navštívit i františkánské zahrady, kde narazíte kromě vinic i na několik domácích zvířat. K vidění jsou kozy, poníci i prase kadeřavé jménem Čenda. Celý areál vybízí k posezení a relaxaci! Pokud vás neláká prohlídka, přijďte si jen tak odpočinout do zahrad. Pití i drobné občerstvení nabízí v areálu františkánských zahrad Konírna, která je otevřena od května do září.